Americký film: The jádro
Po dnešním večeru, který jsem strávil shlédnutím nového amerického velkofilmu, starého šest let, předhazuji můj profesionální pohled k této věci.
Film jsem nalezl kde jinde, než v kouzelné DVD truhle u nás v obýváku a již když jsem jej bral do rukou, bylo mi jasné, že tohle nebude jen tak ledajaký “americký film”, že tohle nebude jen tak ledajaká blbost typu “Den nezávislosti”, nebo “Drtivý dopad” či snad “Armageddon”. Tohle totiž, již dle popisu, mělo být extrémní vydání učebnice fyziky pro třetí ročník víceletých gymnázií, ochuzená o veškeré fyzikální zákony, obohacená o bohatou fantazii několika lidí, kteří si řekli, že zkusí vydělat nějaké peníze. Tým, těchto asi ne příliš inteligenčně zdatných jedinců, měl na krku jistý Jon Amiel, který k digitálně versatilnímu videu doplnil i osobní komentář, kterému naštěstí ne příliš rozumím…
Prosím, veď mne
Sám a bez sebe,
motám se ve tmě.
Mávám kolem Tebe,
prosím, veď mě.
Všechno tak vzdálené,
ztrácí se v dáli…
…kde jsou Ti andělé,
jak mi je vzali.
Odjíždím ke králi,
sám a bez sebe,
v naději, že objevím
jednou zas nebe.
Did you know…
…that french language does not have a word for 70, 80 or 90? For 70, they say “soixante-dix” – which stands for “sixty ten”. For 80 – “quatre-vingt” – “four times twenty” and guess what for 90. Quatre-vingt-dix!
What about your language?