Stačí si dát jedno, které je dostatečně jednoduché a užitečné.

Předsevzetí při Silvestru 2022 jsem si dal: „Už nejsem ochotný dál tolerovat svoje sračky.“

To bylo užitečné. Ta změna nepřišla hned a i když jsem byl po většinu roku 2023 pořád bezmocný vůči spoustě myšlenek, které mi hlava cpala do hlavy a dokázal s nimi dělat jen minimum, na konci roku to vedlo k tolika změnám, že se můj život vydal na úplně jinou trajektorii.

Silvestr 2023 byl: „Budu hlouběji a pomaleji dýchat.“

Je to ptákovina, ale právě proto funguje. Každých pár dní udělat o něco víc hlubších nádechů přináší o něco větší klid. To vedlo k tomu, že pár rozhodnutí v průběhu roku stoprocentně bylo kvalitnějších. V pár vyhrocených situacích jsem také stoprocentně musel zareagovat jinak, protože jsem si včas všimnul, že se vytáčím, nebo že jdu do zbytečných emocí tam, kde nejsou na místě.

Nemůžu říct stoprocentně, že za tyhle změny může nulová tolerance vůči sebelítosti nebo hlubší dýchání. Nemám svoje identické dvojče v paralelní realitě jako kontrolní vzorek. Možná příště.

Ale jsou to témata, která se mi v průběhu roku vracela pořád a pořád dokola a měl jsem příležitosti je praktikovat znovu a znovu. A právě proto fungují. Jsou dostatečně jednochuchá na to, aby mi v průběhu roku naskakovala do hlavy a já je mohl dělat dokola tak často, až přinesou užitek.

Předsevzetí pro tenhle rok mám: „Víc se usmívám. Často a jen tak.“

A se že v posledních měsících směju a usmívám trojnásobně, než kdykoli jindy, jsem si uvědomil až při psaní tohohle příspěvku. I takhle nenápadné může dobře zvolené předsevzetí být.

Fungující předsevzetí = stupidně jednoduché předsevzetí.