TLDR (zkrácenina pro lidi, co to nechtějí číst):
- Svět je neutrální a vždycky bude. Svoje filtry vnímání světa si můžeme kdykoli dobrovolně změnit na lepší.
- Životní zkušenosti žijí svým vlastním nezávislým životem jako mentální konstrukty. Nikdy se jich nezbavíme a mají pořádnou sílu. Naštěstí jim tahle síla jde sebrat.
- Jde jim sebrat tak, že si dobrovolně vytvořím svůj vlastní mentální konstrukt, který ho nahradí a postupně si z něj vezme všechnu jeho energii.
- Vytvořím si svůj vlastní seznam toho, jaký chci být.
- Kdykoli si všimnu, že dělám to, jaký chci být, připomenu si to.
- Dělám to tak dlouho, až ze sebe vytvořím nejlepší verzi sebe samotného.
Svět je neutrální a to je dobrá zpráva
Je osm miliard lidí žijících v osmi miliardách světů. Všichni totiž žijeme na stejné planetě, vnímáme ty samé věci a ty stejné informace, ale protože každý máme v hlavě jiné filtry, kterými je naše hlava zkresluje, každý si z toho samého informačního bufetu vyzobe jiné věci a i ty vnímá svým vlastním způsobem.
Až na ty objektivně změřitelné a spočitatelné věcí jako je teplota, Maxwellovy rovnice a periodická soustava prvků a vůbec – celá fyzika, chemie a většina biologie – až na ty skutečně objektivní věci vidí každý svět jinak.
To znamená, že objektivní realita sice existuje, ale nikdo z nás k ní nemá přístup.
Nikdo nemá pravdu a nikdy ji mít nebude. Protože i když někdo přijde na něco revolučního, projde závojem pravdy a ochutná z číše poznání… pořád je to v tom samém bufetu jen hmátnutí pro jiný sendvič.
- Vyzobávám z bufetu Hnusu & Nádhernosti jen to hnusné? Tu levnou, zašedlou čokoládu s technickou solí v tom lepším případě, a v tom horším si dávám jednohubky z růžičkové kapusty a tlačenky, co nějakou dobu ležela ve třiceti stupních na sluníčku? Ok. Je to tvůj život, Vojto. Dělej si co chceš.
- Vyzobávám naopak jen to přenádherné, tu belgickou pralinku napuštěnou LSD, zapíjím ji bílým čajem koukaje na dvojitou duhu během sluncem prozářeného dne? Ok. Je to tvůj život, Vojto. Dělej si, co chceš.
„Ale Vojto, když se o ty špatné věci nebudu zajímat… přece se musím zajímat! Je to tak správné! Když nebudu obnovovat titulní stránku Seznamu každých 15 minut, stane se něco strašného… nebudu informovaný!“
Četl jsem špatné zprávy přes dvacet let. A co se mezitím změnilo?
Svět vyřešil nějaké své staré problémy, přidělal si nové, ale součtem toho dobrého i špatného se máme dnes lépe, než před těmi dvaceti lety.
Moje vyzobávání těch špatných věcí z informačního bufetu nevyřešilo vůbec nic.
Takže mám návrh – vysrat se na to – a svobodně se rozhodnout vyměnit své současné filtry za nějaké lepší, protože tohle může něco reálně změnit.
Svět kolem bude pořád stejný, ať už se na něj budu dívat jakkoli.
Svět bude stále stejně v háji. Pořád bude existovat ta samá chudoba, nerovnosti a otroctví. Ale stejně tak budou pořád i existovat milující a nápomocní lidé, pokrok správným směrem a naděje v to, že všechno bude nakonec dobré.
A nepřístupná objektivní realita bude pořád stejně neutrální.
Ale já budu mnohem spokojenější. A lidé kolem budou spokojenější. A vlnky tohohle pozitivního vlivu se budou šířit dál a možná nakonec i něco skutečně změní.
K čemu je komu, když si zoufám o existenci moderního otroctví, když stejně nemám reálnou možnost pomoci reálným lidem.
Ale můžu dělat to, co v mých možnostech je.
Jak ze sebe udělat tu nejlepší verzi sebe sama
Každá naše větší životní zkušenost se trvale zapíše jako mentální konstrukt. Je to myšlenka, která žije svým vlastním životem a zabarvuje to, jak vnímáme svět.
Když mě v mládí pokouše pes, nesmazatelně budu mít zapsanou informaci, že všichni psi jsou zlí. Navzdory tomu, že většina psů je fantastická a přátelská, v mém vnímání světa to budou nebezpečné bestie.
S každou další zkušeností se psy bude tenhle mentální konstrukt jen získávat energii a zapouštět hlubší kořeny, až se z něj stane sebenaplňující proroctví. Kdykoli potkám klidně i labradora, dopadne to nějak špatně. A všechny pozitivní zkušenosti buď vidět nebudu, odmítnu je nebo je hlava nějak podvědomě sabotuje.
Krok číslo 1 je vědět, že takový mentální konstrukt existuje ke každé důležité vzpomínce. Nikdy se ho nepůjde zbavit, má v sobě celoživotně nasbíranou energii, a dokud tu energii bude mít, bude ovlivňovat moje chování.
Krok číslo 2 je vědomě si vymyslet nový, zatím neexistující konstrukt, a pomalu a postupně do něj přesouvat všechnu energii starého konstruktu až do bodu, kdy převezme jeho funkci.
Pokračování příkladu se psy: na začátku si říkám: „Nesnáším psy. Jsou to bestie a nechápu, jak je někdo může mít rád,“ tohle je původní mentální konstrukt a v tuhle chvíli má 100% energie.
Dobrovolně si vyberu, že chci věřit nové myšlence: „Většina psů je dobrých a hodných a chtějí si jen hrát.“
Zkusmo si najdu obrázek hrajícího si psa a vyvalí se na mě všechna ta síla původního konstruktu. Tlama psa je zkřivená nenávistí a připravená ublížit. Je rozeběhlý směrem ke mně v útoku. Všimnu si, že všechny ty pocity jsou pravdivé, protože pro mě jsou pravdivé, a navzdory nim si připomenu, že: „Většina psů je dobrých a hodných a chtějí si jen hrát.“
Najednou můžu na chvíli ve velice nepohodlných pocitech vidět, že ta tlama je radostný úsměv. Že rozeběhnutí je výzva ke hře. Že ten pes vypadá jako hodný a dobrý pes, který si jen chce hrát.
Původní mentální konstrukt má nyní jen 99% energie a nový, svobodně, vybraný má teď 1% energie.
Krok číslo 3 je sepsat si seznam nových konstruktů, které chci v sobě vytvořit. Pro inspiraci, zde je můj seznam, který už devátý měsíc vytvářím a uvádím do provozu.
Rozkliknout, je toho dost:
- Mluvím nadšeně
- Umím vydělat peníze
- A to je skvělé 🙂 (řeknu si potichu pro sebe nebo nahlas kdykoli přijde špatná zpráva)
- Osud připravuje situace, které prožívám svobodnou vůlí (jako sloučení jinak neslučitelného kauzálního determinismu s myšlenkou svobodné vůle)
- V důležitých věcech nechávám přemýšlet podvědomí (protože má vyšší výkon)
- Jsem úspěšný trader (soukromá věc)
- Rád posiluju a sportuju
- Memento mori
- Dělám vše s úctou a respektem
- Zrcadlím se v úsměvech druhých a zářím v jejich vzpomínkách (těžko se vysvětluje)
- Čekám na pozvání – potom můžu zářit (z pohledu různých typologií osobností je tohle můj nejkvalitnější mód fungování)
- Externí vlivy mě nabíjí (protože mě všechno obvykle vyčerpává)
- Vidím všude příležitosti a těch nejlepších těžím na maximum
- Dělám ze sebe nejlepší verzi sebe sama
- Rád medituju – všímám si nově proměňujících se věcí a nových začátků (jeden konkrétní druh meditace, který mi opravdu sedí)
- Kdykoli se můžu, a také dokážu, vrátit na správnou trať, protože to, jak se cítím teď, je výsledkem mého chování v posledních 14 dnech
- Amor fati
- Můžu se spolehnout, že řešení přijde přesně ve chvíli, kdy je potřeba
- Vesmír jedná v můj prospěch
- Chodím a sedím vzpřímeně, s maximální elegancí
- „Přesně tohle potřebuju“ 🙂 (podobné jako „A to je hezké“. Ať přijde cokoli, zrovna tohle teď potřebuju pro svůj další růst)
- Možná je smysl života v tom, užít si den 🙂
- Vytvářím celoživotní bohatství a čerpám z něho, kdy potřebuji
- Zasloužím si to dobré
- Každý moment je unikátní (krásně to přerušuje karmickou souvislost mezi minulými zkušenostmi a současnou chvílí. Co na tom, že v minulosti mi tohle třikrát nešlo, tenhle moment je unikátní a s těmi třemi posledními nemá nic společného)
- Pořád se na něco těším 🙂
- Poslouchám intuici a dělám věci intuitivně (takhle funguju nejlíp)
- Můj svět se o mě stará a já se starám o svůj svět
- Mám všeho více než dostatek, protože všechno je dostupné v nekonečném množství
- Svět generuje informace sám o sobě. Je neutrální, hodnotu mu přiřazují až moje mentální konstrukty, které jsou moji dobrovolnou volbou (přesně o tomhle je tenhle příspěvek)
- Je možné přesunout energii z negativních mentalních konstruktů do nových, užitečných (to samé)
- Vyřeším v klidu každou situaci, protože hluboce dýchám „chill…out“ (hůř se vysvětluje)
- Vnímám svět alexandrovou technikou, plně tady, právě teď (další druh meditace typu „rozmělněné pozornosti“, která mi sedí. A vím, že je to nesprávné použítí té techniky a je mi to jedno)
- Mám myšlení vítěze
- Jsem nadšený z práce a pracuju rád
- Zasloužím si peníze
- Rychle si odpočinu na 100%
- Rád se usmívám
- Jsem optimista, to dobré je vlastnost života, to špatné je dočasné
- Miluji lidi a nechám se lidmi milovat
- Rád uklízím
V mnoha ohledech jsem byl přesný opak a v mnoha ohledech stále ještě jsem. Ale po tři čtvrtě roce práce se začíná mnoho z těhle věcí projevovat překvapivě výrazně. Nikdy jsem třeba nebyl tak energický a pracovitý, jako teď.
Krok číslo 4: kdykoli si všimnu, že dělám žádoucí chování, řeknu si ten nový konstrukt v duchu a/nebo nahlas a často si připomínám všechny.
Když zrovna uklízím, řeknu si: „Rád uklízím,“ a nový konstrukt získá trochu nové energie z toho starého.
Když se mi stane něco dobrého, všimnu si toho a řeknu si: „Zasloužím si to dobré.“
Když si vzpomenu, že se rád usmívám, usměju se a řeknu si: „Rád se usmívám.“
Krok číslo 5: netlačím na pilu a po jednotlivých momentech napříč měsíci a lety kompletně překopávám svoje vnímání světa a sebe samého. Pravidelně se ke svému seznamu vracím, připomínám si jednotlivé myšlenky kdykoli si vzpomenu a užívám si celý ten proces jako zábavný experiment.
Takže:
- Svět je neutrální a vždycky bude. Svoje filtry vnímání světa si můžeme kdykoli dobrovolně změnit na lepší.
- Životní zkušenosti žijí svým vlastním nezávislým životem jako mentální konstrukty. Nikdy se jich nezbavíme a mají pořádnou sílu. Naštěstí jim tahle síla jde sebrat.
- Jde jim sebrat tak, že si dobrovolně vytvořím svůj vlastní mentální konstrukt, který ho nahradí a postupně si z něj vezme všechnu jeho energii.
- Vytvořím si svůj vlastní seznam toho, jaký chci být.
- Kdykoli si všimnu, že dělám to, jaký chci být, připomenu si to.
- Dělám to tak dlouho, až ze sebe vytvořím nejlepší verzi sebe samotného.