Vojtěch „Vojtě“ Matyáš

Osobní blog o seberozvoji a jiných ptákovinách

Blbůstky (6) Momentky (1) Praktické (10) Psaní (1) Seberozvoj (10) Z osobního života (4) Úvahy (11)

Small talks je konverzační sonar

V prudkém dešti se skupinka lidí schovává na zastávce autobusu.
„No to je dneska slejvák!“ prohlásí nově přibíhající.
„To je, ale loni jsem zažil horší…“ ozve se z hloučku.
„Opravdu? Kde to bylo?“

I slepý vidí, že chčije.

Poznámka o dešti zde není konstatování očividného. Je to prohlášení: „Chci si povídat!“ a čekání, jestli někdo odpoví: „Možná jsem otevřený rozhovoru, pojďme to zkusit.“

Přesně tohle je úkol small talks – je to konverzační sonar, který vyšle signál do okolí a poslouchá, kdo a s čím se ozve nazpět.

Z toho vyvstávají dva důležité úkoly, které nám u cizích lidí tenhle nástroj zajišťuje:

Úkol č.1: small talk filtruje lidi, kteří si povídat chtějí.

Když nemáš rád small talks, může to být proto, že se snažíš mluvit s lidmi, kteří s tebou mluvit nechtějí. Když ti proti tvé vůli zavolá telemarketér, taky s ním nechceš probírat zdraví tvoji tety. Chceš ho co nejrychleji poslat do háje.

Úkol č.2: small talk je pro druhého ochutnávka naší osobnosti.

Také možná přeskakuješ konverzační předehru a chceš jít přímo na věc.

Rovnou se bavit s cizím člověkem o svém nejhlubším strachu ale pocit bezpečí nevyvolává. Naopak se chceme co nejdříve do bezpečí dostat, protože nikdo normální nezačíná větou: „Čeho se nejvíce bojíš?“

Těžká témata probíráme jen s přáteli a jen ve chvílích, kdy se nebojíme, že budeme zraněni. Small talks ukazuje ostatním, jací jsme a jestli je vůbec možné se s námi bavit o něčem hlubším.


Poznámka: U našich známých ještě zajišťuje věc č.3: udržuje nás v jejich hledáčku. I když se nevídáme často, i jen krátkým prohozením několika vět o sobě dáváme vědět „pořád tu jsem a jsem k dispozici, pokud by bylo potřeba“.


Co se týče small talks, naším úkolem je nahazovat udičky a odpovídat na hozené udičky ostatních. A když se zaháčkujeme, jít nudnému tlachání naproti a co nejzáživnějším způsobem udržovat konverzaci naživu – a bez těžkého srdce ji zabít přesně ve chvíli, kdy zájem opadne.

Protože celé small talk je jen o prvním kontaktu, o prvním oťukání.

A když si s někým sedneš a narazíte na sebe podruhé, je možné jít v konverzaci hlouběji a dál, protože se už trochu znáte.