Jeden z mých právě prováděných experimentů je, že žiju, jako bych měl příští léto zemřít.
Ta myšlenka se objevila před preventivní prohlídkou u doktorky. Delší dobu čas od času cítím tlak v žlučníku a občas mě bodne v hlavě silná bolest, která po chvilce zmizí.
Už druhého blízkého mi nejspíš sebere rakovina a až na výjimky všichni chlapi v mé rodině umřeli na nějakou variantu infarktu kolem šedesátky.
Není až tak od věci vycházet z předpokladu, že před sebou nemám tolik času, kolik si myslím.
Pravidelně se hýbat, mít zdravou váhu, jíst dobře a vyhýbat se alkoholu a kouření mi zajistí klidně i 80% šanci dožít se ve skutečně dobrém zdraví 80 let tam, kde bych měl závažné potíže už před padesátkou, pokud bych dělal opak.
Proto tomu chci jít naproti a začal jsem experiment: předpokládám, že mám před sebou poslední rok života v dobrém zdraví a na konci příštího léta zemřu.
- Do jak dobrého zdravotního stavu se dokážu za tu dobu dopracovat? Mít 85kg při 15% tělesného tuku při stejném objemu svalů je skvělý cíl. Jdu do něj.
- Dokážu ze sebe udělat člověka tak vřelého a tak milujícího, že to bude skoro až nesnesitelné? To zní skvěle.
- Dokážu udělat za rok tolik práce, že o sobě můžu říct, že jsem hrdý na to, jak samostatný dokážu být? Dokonalost.
Na 98% budu příští podzim pořád žít. Preventivní prohlídka dopadla dobře. K vysokému tlaku se jen přidal vysoký cholesterol a musím chtě nechtě stejně zhubnout, protože statiny se mi brát nechce. Ale ten tlak z nevyhnutelného konce mě žene k tomu, abych prožil ten nejlepší rok svého života.
Protože v nejhorším případě jsem prožil nejlepší rok svého života.
A v nejlepším případě to samé můžu opakovat rok co rok.
Fuck yeah.
